Píšu zpětně a to znamená, že už si pamatuji jen to úplně příšerně hrozné nebo to úplně strašně skvělé :) Každopádně zážitky nemusejí být dobré, hlavně když jsou intenzivní...
I když mi původně RunCzech liga (RunCzech star) vlastně nepřišla jako nic těžkého, protože kdo nezvládne 5 půlmaratonů za jeden rok? Pak se tedy ještě nesmí zapomenout na jeden maraton, jednu desítku a pár kilometrů kopečků v Liberci... Každopádně bylo to o dost těžší než jsem si myslela a nejsem si úplně jistá proč. Moje nejpravděpodobnější teorie je, že když musíš, tak to není taková zábava a některé závody jsou cítit jako povinnost. No co se dá dělat, když už jsem se letos rozhodla běžet Pražský maraton, bylo rozhodnuto :)
Posledním závodem mi trošku spadl kámen ze srdce a i když letošní sezóna nebyla skvělá a osobáky se mi spíš nedařily (mám jeden...), všechno se to zvládlo a na těch pár závodů, co mi po RunCzech sezóně zbývají jsem se i začala těšit.
Pražský půlmaraton - 6.4.2024
Pražský maraton - 5.5.2024
Maraton dostal vlastní blog post, takže fotky i moje stěžování najdete na: https://www.annavitousova.com/post/prague-international-marathon-2024-in-progress
Půlmaraton Karlovy Vary - 18.5.2024
Karlovy Vary mám moc ráda a s tímhle závodem mám už hodně let nevyřízené účty. Když jsem tu běžele poprvé a do letošního roku naposled, neměla jsem natrénováno, bylo zkouškové období a já jsem (jako každý rok) přibrala asi 4 kila. Každopádně původní cíl 1:50 se nekonal a výsledek byl, že jsem byla ráda, že jsem v cíli. Nejvetší chyba kterou jsem tenkrát udělala bylo, že jsem se na těch 1:50 pokusila běžet. Vydržela jsem 5 km. Závod byl ale moc pěkný, hezké město, super trasa a příjemný výlet. Takže jsem si chtěla napravit závodní zkušenost.
Co se týká letošních cílů, pro Vary jsem žádné neměla. Dva týdny po maratonu a týden po Vltava runu jsem se rozhodla být realista a zkusit přežít. K závodům, co už jsem měla za sebou, mě ale tížil pocit závodů, které jsou teprve přede mnou :D Každé dva týdny něco, když je den ode dne větší teplo a léto se blíží, není úplně pohoda...
Každopádně závod byl lepší než jsem čekala. Začala jsem na startu s Péťou, od které jsem se ale během pár prvních km oddělila, za kopcem jsem doběhla vodiče na 1:50, na 8. km jsem předbíhala vodiče na 1:45 a na 9. km jsem klasicky začala přemýšlet o pauze na záchod. Finálně jsem se k ní rozhoupala na 11. km kde jsem se postavila do fronty a čekala. A čekala. A čekala. Zase mě zpátky předběhli vodiči na 1:45 a já chvilku na to sundala sluchátka a zjistila, že mezi oběma záchody probíhá konverzace. Tu jsem chvilku poslouchala a pak usoudila, že nemá cenu čekat a běžela jsem dál.
Když jsem na 15. km začala cítit únavu, vzpomněla jsem si na gel, který jsem nechala v autě, protože neběžím na čas a tak budu mít čas na banány na občerstvovačkách. Jednou jsem si kousla na 18. km a běžela jsem do cíle. Dojedla jsem se v Guest zóně :)
Ze závodu jsem namířili na Barči svatbu, která byla "po cestě" domů. Jako svatební dar, jsem přivezla medaili, rozhýbali jsme nohy tancea doplnili curky makronkami s třipytkami a jeli domů spát.
Shrnutím - všechno hezký a lepší než jsem čekala, ale když mám běžet závod, musím si dávat bacha na jídlo pár dní předem, protože pak jednou běžím rychleji a ono mě to dožene...
Půlmaraton České Budějovice - 1.6.2024
Bolavé nohy z předchozího měsíce a proto "jen" běžecký výlet s Luckou .
Daly jsme si spolujízdu z Prahy a domluvily se na příjemné proběhnutí po Budějkách. Bylo teplo a v tom já nerada běhám, takže jsem se domluvily na povídání a využití 21 km k doplnění všech mezer v našich životech, protože jsme se vlastně už docela dlouho neviděly.
Všechno bylo hezký, počasí nebylo tak hrozné, jak jsem se bála, běžely jsme příjemným tepem a závod rychke ubíhal. Na 11.km jsem si klasicky potřebovala skočit na záchod a pak jsme zas pokračovaly dál. Na 14.km nás předbíhala Péťa s Májou -široko daleko jediné další běžkyně, které za celou dobu nepřestaly mluvit- prohodily jsem pár slov a vesele běžely dál.
Ke konci, když se trasa motá v centru kolem cíle, už to začínalo být trochu dlouhé, ale brána byla blízko a my proběhly s nejlepším časem 1:59:59.
Po rychlé sprše jsme zašli i s ostatními na pivo a cestou k autu na kebab. V tu chvíli začlo pršet a my jeli domů. Byl to sice výlet na otočku, ale užitý! Díky za společnost :)
Půlmaraton Olomouc - 15.6.2024
Jediný výlet, který nebyl na otočku. Olomouc je totiž strašně super a na víkendový výlet ideální. Protože jsem potřebovala trošku pauzu, rozhodla jsem se jet sama vlakem tam a potom i nezávisle na ostatních zpátky. Přespání mi zařídil RunCzech a za to jsem byla strašně vděčná, protože apartmán byl hned vedle startu a všude jinde bylo plno.
Závod se běžel docela příjemně a myslím že hlavně protože byl v sezóně poslední. Věděla jsem že jen jak to odběhnu, mám volno a můžu si konečně odpočinout :D
Na 8. km na mě čekala u Crafteru moje oblíbená část RunCzechu s jedním friskem a občerstvovačkou na míru. Lokla jsem si a pokračovala dál. Všechno příjemný a běžela jsem až do konce.
V rámci víkendové dovolené jsem si pak duhý den přivstala, sešla se s dalšími běžci Running Mall v restauraci na snídani a pak se šli projít po městě až na vlak. Mája, která tu studovala nám dala krásnou prohlídku a mě i nějaká doporučení , co dělat po zbytek dne.
V plánu jsem měla chodit, kreslit a jíst. Udělat si hezký volný den sama pro sebe. Nejdřív jsem se procházela podél řeky kolem historického centra, až jsem došla k botanické zahradě. Cestou jsem si nakreslila pár obrázků a pokračovala dovnitř. Botanická je zdarma a bylo rozkvetlé snad úplně všechno. Moc pěkná pauza. Když jsem si prošla zahradu, pokračovala jsem zpět do města a pokračovala trochu zpět k doporučené restauraci/bistru Long story short na pozdní oběd. Bylo tam sice zavřeno, ale bistro mělo otevřeno. Po obědě jsem se šla dál procházet, nakreslila pár dalších obrázků, dala si kafe a zmrzlinu a jela domů.
adidas Běh pro ženy 5 km - 7.9.2024
Tentokrát není moc o čem mluvit. Z nějakého důvodu si vždy myslím, že přes léto natrénuju a nikdy se to nestane. Je horko, neběhá se mi dobře a já si myslím, že pro mě bude snazší běhat silové a rychlostní tréninky, než long runy brzy ráno nebo pozdě večer. Letos si ale myslím, že jsem neběhala vůbec. Běhala jsem, protože běhám, ale tréninky to nebyly. Objem je, ale kvalita chybí. K tomu všemu se neochladilo ani o stupeň, takže v 6 večer to usper pořád nebylo. Přes léto jsem si na teplo nezvykla a hned po kilometru a půl jsem hledala občerstvovačku, protože jsem potřebovala vodu. Ta byla na 3,5 km, takže jsem si musela trošku počkat. Tam jsem se na chvilku zastavila, protože už jsem nemohla, a pak jsem běžela dál. Až do konce. Doběhla jsem za ani trochu ne super čas 22:53 (cíl byl 21:30). na 41. místě.
Budu si muset na nějakém dalším závodě spravit náladu. Myslím si že na 21:30 mám a jen mi to nevyšlo. Abych měla jistotu, že jsem si nenastavila cíl, který je nemožný, zašla jsem si ve středu před závodem na pás a zaběhala si tempa. 3x1km v tempu 14km/h s mezichůzí 250m a 1x2km ve stejném tempu. Asi mi tam hodně pomohl větrák :D
Pozn. Byla tam spousta kostek a překvapilo mě, že jak jsme po jedné běžely vepředu, běžely jsme v metrovém stínu podél zdi. To pomohlo ...
Birell Běh na 10 km - 7.9.2024
Asi hodinu po pětce, ze které jsem se musela chvíli vzpamatovávat, protože mi bylo na zvracení... Mezi závody jsme ještě stihly společné focení s Mattoni FreeRun a Running Mall (které jsem sice organizovala já, ale stejně jsem to nestihla a přišla pozdě). Na desítku jsem slíbila Tomášovi společnost na 55 mín. Když jsem se ale řadili do koridorů, zvolili jsme raději hodinu, protožeTomáš si stejně jako já svým tréninkem jistý nebyl. Pořád bylo celkem horko, ale slunce už začalo zacházet, takže to bylo o dost příjemnější než předchozí pětka. První tři kilometry to běželo samo a vypadalo to, že dáme lepší čas než 55 minut. Pak přišel Těšnovský tunel a s ním krize. Bylo tam dusno, celé se to sevřelo, začal téct pot a lidi začali křičet. Evidentně to všichni mají rádi, ale ve mě se začne probouzet nějaká potlačená klaustrofobie...
Po zbytek závodu jsem běžela asi metr před Tomášem, postupně jsme zpomalovali, já neměla o čem mluvit a na něm bylo vidětm, že ho strašně štvu :D Vlastně se nedivím, protože jak jsem neměla o čem mluvit a před závodem mi nebylo dobře, dostala jsem hlad a hledala jsem občerstvovačku. Ta ale nikde nebyla a já celou dobu jen mluvila o tom, jak bych si dala banán :) Když jsme doběhli skoro k Čechovo mostu a předběhli nás vodiči na hodinu (velice demotivační) a já si všimla světelné show, která se připravovala na řece. Zatím se sice nic moc nedělo, ale už bylo vidět, že bude. Moje nové téma tedy bylo - co se stane, jak bude vypadat a jak je to zatím úplně o ničem a já čekala něcom mnohem lepšího. Větší úspěch to sice jako téma neměňlo, ale aspo něco. Cestou zpět ke Štefánikovu mostu jsme potkali fandícího Petera (hodně mi udělal radost) a za otočkou na druhé straně před tím samým mostem je potkali Lindu z Brumlovky. Trpěla stejně jako Tomáš :D Nicméně už jsme se vraceli, proběhli jsme kolem světelné show kde se konečně něco dělo a najednou byla spousta nově nalezené energie a Tomáš mě předběhl a běžel až do cíle! Celkový čas (1:01:40) sice nebyl, co jsme chtěli, ale naštěstí se jednalo o první závodní desítku, takže osobák tak jako tak a aspoň se bude jednodušeji překonávat...
Půlmaraton Ústí nad Labem - 20.9.2024
Už jsem si ujasnili, že letošní podzimní sezóna není moje sóezna. Taky jsme si ujasnili, že jsem přes léto nenatrénovala. Na půlmaraton v Ústí jsem ale měla docela velké cíle. Měl to být můj půlmaraton oku a konečně jsem se měla dostat na/pod 1:40. Věděla jsem, že to se nestane, ale zárove jsem si myslela, že se hodně přiblížím a pod 1:42 to bude stopro.
Ráno jsem se probudila a všechno bylo super. Zacvičila jsem si, zatejpovala kotníky (test na maraton za měsíc) na před odjezdem si dala k obědu rýži. Všechno bylo tak, jak mělo a já z toho měla fakt dobrý pocit. Nicméně přijela jsem do Ústí, šla se vyfotit s Mattoni FreeRun a Running Mall, natočila video pro RunCzech, převlékla se a začala jsem být strašně nervózní... Velice typicky, když na něčem záleží.
Věděla jsem, že se mi 1:40 nepovede, ale stejně jsem to chtěla zkusit. Plán byl vyběhnout s vodiči na 1:40 - vyšlo to na Katku a na Radku, což bylo nejlepší- a vydržet s nimi co nejdýl. Ideálně do 15.km a ak trošku zpomalit a doběhnout.
Vyběhlai jsme, běželi jsme a na občerstvovačce na 5.km jsem si udělala lehkou pauzičku. Pořád jsem se držela, ale na 7,5.km, kde na mě čekala Jana, jsem už nemohla. Měla jsem tepy 185 a věděla jsem, že takhle to nepůjde. Zastavila jsem a stála jsem. Dala jsem si gel, zapila to spoustou vody a pořád stála na místě. Zatím kolem nás proběhli vodiči na 1:45 a na 1:50 a já pořád stála :D Kdybych nemusela doběhnout kvůli RunCzech star, vzdám to přímo tady. Každopádně když běžel kolem kamarád, se kterým jsem byla na konci srpna na soustedění, přidala jsemse. Vydržela jsem asi 500 m a musela zastavit, protože jsem dostala křeče do břišáků. To se stalo vždy, když jsem se rozeběhla. Dalších 5 km byl velice smutný indiánský běh (a na 10.km jsem myslela že se do cíle snad nikdy nedostanu). Předběhla mě další spousta lidí, které znám a já trpěla dál. Na 12. km mě doběhli vodiči na 2:00 a na 13.km jsem se konečně docela rozeběhla. Nebyla to sice moc rychlost, ale už to byl běh. Bylo to těsně před mostem , kde fandil Dan (hodně radost, protože to jsem nečekala!) . Na 15.km už jsem běžela a to tempem cca 5 min/km a tak jsem i doběhla. Na 19.km už jsem toho sice měla dost, ale už jsem to chtěla mít za sebou.
Doběhla sjem do cíle , dala jsem si sendwich, dvě koblihy a jela domů. Bylo to na nic a jsem si jistá, že to je můj nejhorší závod v životě (zatím pořád hodně čerstvé emoce :D). Snad to bylo horkem, ale vlastně nevím, protože zas takpvé horko nebylo...
Shrnutí: asi jsem přetrénovaná ze všech tréninků a podtrénovaná z nedostatku mých tréninků. Už ani nevím, kdy jsem bylaň sama běhat. Možná že realně neznám méojí úrove a nastavuju si nereálné cíle. Každopádně jsem se rozhodla přehodnotit cíle na zbytek sezóny, doběhat si vše, na co jsem přihlášená a v listopadu začít trénovat na další rok. Podzimní sezóny nebudou moje a asi si do budoucna budu dávat rychlé závody na jaro a sightseeing závody na podzim.
Liberec Nature run 12 km - 5.10.2024
Poslední závod sezóny - konečně!
Bylo to dobrý. Překvapivě dobrý, ael to je asi tím, že všechny cíle šly stranou. První 4 km jsem běžela s Lůcou, povídaly jsme si a plánovaly Vánoční večírek v Running Mall. Pak jsem si v kopci potřebovala dát trošku pauzu a rozdělily jsme se.
Nandala jsem sluchátka, běžela sama a na konci na asfaltu všechny předběhla. Fakt jsem si to i docela užila.
Po běhu jsem šli do kavárny, dali si dort, došli si na focení RunCzech Star a jeli domů. Byl to hezký výlet a upřímně mi spadl kámen ze srdce, že už mám doběháno a nic nemusím.
Ještě k trase: Minulý rok jsme s Terkou běžely tu delší a tentokrát jsem běžela tu kratší. Delší je hezčí a má cíl a výhledy. Ta kratší je spíš takové proběhnutí po lese...
Commenti